V následujícím textu si povíme něco o tom, jaké typy jizev máme a na jejich proces hojení. V příštím článku poté naleznete informace o tom, jak pečovat o jizvu, ať už vznikla operací či úrazem, aby se zahojila co nejlépe s co nejmenšími následky.
Nejprve však pro vysvětlení, proč se fyzioterapeuté zabývají i jizvami. Pokud je jizva špatně zhojená, vzniknou v kůži, podkoží, fasciích či svalech srůsty, které nám negativně tahově ovlivňují i vzdálenější oblasti. Jako příklad můžeme uvést jizvu po operaci slepého střeva, která nám může zapříčinit do budoucna bolesti bederní páteře, podbřišku, břicha (zácpy, bolestivé menstruace…) atd… Jedná se však i o jizvy po TEP kyčelních kloubů, plastik vazů v kolenním kloubu, jizvy po jakýchkoliv artroskopiích či císařských řezech. I ty nejmenší jizvy mohou způsobit velké obtíže do budoucna.
Proces hojení a typy jizev
Jak bude nakonec jizva vypadat záleží na mnoha okolnostech. K vývoji dochází až 18 měsíců po vzniku, nicméně je prokázáno, že ačkoliv se čerstvé jizvy ovlivňují výrazně snadněji, je možné uvolnit i několik let staré jizvy. U každého člověka je schopnost hojení různá a také záleží na lokalizaci a druhu poranění.
Jizvy můžeme dle vzhledu rozdělit do několika kategorií:
-
hypertrofické (vystupující)
Vznikají v důsledků nadměrné tvorby nové kůže a vyznačují je hrubostí, tvrdostí a začervenáním, nezřídka svědí a bolí. Charakteristické pro ně je reliéf vyvýšený nad úroveň kůže v okolí.
Obr. č. 1: Hypertrofická jizva
Zdroj: 2.
-
keloidní (překračující ránu)
Tento typ jizvy přesahuje původní hranici zraněné tkáně, je hrubý a tvoří shluky jizvovité tkáně. Bývají tmavší než okolní tkáň.
Obr. č. 1: Hypertrofická jizva
Zdroj: 3.
-
atrofické (promáčknuté)
V případě, že se přo hojení netvoří dostatek nového pojiva, tak jizva bývá pod úrovní kůže, typicky při akné.
-
strie
V případě rychlého roztažení kůže dojde k popraskání kůže, často během těhotenství. Vznik strií lze omezit hydratací pokožky.